Dnes se budeme pro začátek zabývat první verzí tagu a časem se možná dostane i na verzi 2, i když to by si již vyžádalo poněkud komplexnější vysvětlování. Ale uvidíme časem. Dnes tedy verze 1.
Jak již bylo řečeno, nachází se na konci souboru a má přesně 128 bajtů. Je pochopitelné, že do takového malého prostoru příliš informací neuložíme, ale něco přeci. Popišme si tedy blíže strukturu tohoto tagu. První tři bajty tvoří vždy slovo TAG a je to vlastně jeden ze znaků, podle kterého se dá testovat, zda soubor tag obsahuje nebo ne. Dalších 30 bajtů tvoří titulek skladby, pak následuje 30 bajtů pro název skupiny či umělce a dále rovněž 30 bajtů pro název alba. Následují 4 bajty pro rok vydání skladby, poté opět 30 bajtů - tentokrát pro komentář a poslední bajt obsahuje žánr skladby. Časem byl tento formát ještě drobně rozšířen (někdy pak bývá označován jako verze 1.1) o parametr čísla skladby. Velikost takového tagu je však stejná, pouze se drobně ukrojil prostor pro komentář. Platí pak pravidlo, že pokud je předposlední bajt komentáře nulový a poslední bajt naopak různý od nuly, vyjadřuje právě tento poslední bajt číslo skladby. Ještě je potřeba vysvětlit, jak je vyřešena otázka žánru. Na něj je vyhrazen pouhý jeden bajt, ale jak jistě dobře víte například při prohlížení detailních informací o souboru ve Winampu, názvy žánrů jsou pochopitelně slovní. Toho je docíleno celkem jednoduše tím, že je předem určena v normě ID3 množina definovaných žánrů se svými čísly. Každý program, který tedy s ID3 tagy pracuje, tuto tabulku v sobě obsahuje a ze souboru je pouze načten identifikující bajt.
Tolik tedy teorie a pokud byste chtěli o tomto tématu získat další znalosti, navštivte tuto adresu.