Tipy a triky v Delphi

Tipy a triky v Delphi, díl 53.
14. 8. 2002, Jan Šindelář formát pro tisk
Tématem dnešního dílu bude poněkud kontroverzní záležitost, protože se pokusíme modifikovat soubor aplikace přímo za jejího běhu.
Jistě vás napadlo, že běžným způsobem to nepůjde, protože běžící program by vám neměl operační systém v žádném případě dovolit jakkoliv pozměňovat či mazat z disku a také vám to nedovolí. Způsobů, jak toto omezení obejít, lze určitě vymyslet několik, ale vždy se bude jednat o ne příliš obvyklý způsob a proto berte i čistotu dnešního zdrojového kódů poněkud tolerantněji.
Ale zpět k našemu příkladu. Jistou možností je vytvořit za běhu aplikace její upravenou kopii a původního souboru se poté zbavit například tím, že do registru systému vložíme příkaz k jeho vymazání po dalším restartu Windows. Jistě víte, že podobný způsob využívají například instalační programy, které se tak zbavují těch částí programu, které nemohly být z určitého důvodu ukončeny (a smazány) v době odinstalace aplikace. Způsob je to jistě korektní a čistý, ale má tu nevýhodu, že tento efekt změny není okamžitý a je závislý právě na restartu systému. Proto si ukážeme jiný postup, který bude mít okamžitý efekt, ale nebude tak způsobný, jako postup předchozí.
Než si ukážeme zdrojový kód, je třeba si slovně popsat celý princip. Věc není komplikovaná, ale je potřeba si ujasnit jisté situace, které mohou nastat a které jsou pro příklad klíčové. Velmi zkráceně řečeno je postup takový, že se vytvoří kopie běžící aplikace, která bude poté uložena na disk v již pozměněné podobě a pochopitelně pod jiným názvem. Tato nová aplikace bude poté spuštěna, původní aplikace se ukončí a bude novou aplikací z disku smazána. Nyní již zbývá jen poslední věc a tou je název nově vzniklé aplikace. Ten je totiž jiný, než byl u aplikace původní, protože jsme pochopitelně nemohli uložit na disk dva soubory téhož názvu. A proto si postup ještě jednou zopakujeme. Opět uložíme kopii souboru na disk, ale tentokrát již pod původním názvem, tato další nová aplikace bude opět spuštěna a postará se o smazání "dočasné" aplikace. Tím je celý postup u konce a na disku (a běžící v paměti) je teď již pouze modifikovaná aplikace s původním názvem. Celé to trošku připomíná jeden ze základních programátorských postupů výměny hodnot dvou proměnných, která se udělá pomocí proměnné třetí (tedy, jak možná víte, ono to jde udělat i bez pomocné proměnné, ale to teď nechme stranou).
Celá věc má ještě několik drobných fint, které by nemusely být ze zdrojového kódu hned jasné a tak si je teď ještě musíme vysvětlit. Příklad, který naleznete v závěru článku, řeší s využitím výše popsaného postupu jednoduchou registraci uživatele. Při prvním spuštění bude uživatel požádán o vložení jeho jména. Toto jméno bude poté uloženo přímo do aplikace modifikací jejího souboru a nemusí tak být uloženo v registrech nebo INI souboru. Když bude poté taková aplikace spuštěna, "pozná" že již byla registrována a tato úvodní procedura bude přeskočena. Toto uživatelské jméno bude uloženo na samém konci souboru mezi "klíčová" slova SONAME a EONAME. Tato slova jsou tam právě proto, aby aplikace při svém znovuspuštění poznala, zda již došlo k registraci a můžete si je dle potřeby změnit.
Znovu si tedy popišme celý postup, tentokrát již jen heslovitě:
• aplikace je spuštěna a podle toho, zda najde na svém konci jméno uživatele mezi speciálními klíčovými slovy pozná, zda má spustit registrační proceduru nebo ne
• pokud k registraci ještě nedošlo, uživatel je požádán o vložení jména
• poté dojde k převedení celého souboru aplikace na string, na jehož konec bude přidáno jméno uživatele spolu s klíčovými slovy
• tento soubor je uložen pod dočasným názvem (k originálnímu názvu je přidáno _CLONE), tato nová aplikace je spuštěna a původní se sama ukončí
• takto vzniklý modifikovaný klon nejprve zjistí, jestli již došlo k registraci a pokud ano, snaží se zjistit, zda je klon a nebo finální program (to pozná ze svého jména)